LitRPG – Když se literatura propojuje s herním světem

Úvod: Kniha jako hra, hra jako kniha

Moderní literatura se neustále vyvíjí a reaguje na proměny kultury, technologií i způsobu trávení volného času. Jedním z výrazných trendů posledních dvou desetiletí je vznik a rozmach žánru LitRPG (z anglického Literary Role Playing Game), který propojuje principy klasického vyprávění s logikou a strukturou počítačových her. LitRPG staví na myšlence, že svět her může být plnohodnotným literárním prostředím – a že hrdinové románů mohou růst, získávat zkušenosti, plnit úkoly, sbírat předměty či umírat a znovu se zrodit stejně jako herní postavy.

Tento žánr oslovuje čtenáře, kteří vyrůstali v digitální době a chtějí v literatuře nalézt reflexi svého světa – světa online her, virtuálních realit a interaktivních příběhů.

Kořeny žánru: Od fantazie k virtuální realitě

Ačkoliv se pojem LitRPG začal používat teprve kolem roku 2010, samotné myšlenky, na nichž žánr stojí, sahají mnohem dál. Už v 80. a 90. letech se objevovala díla, která tematizovala virtuální světy a herní realitu. Příkladem může být román "Neuromancer" od Williama Gibsona (1984), který položil základy kyberpunku a přinesl koncept kyberprostoru, nebo pozdější "Snow Crash" Neala Stephensona (1992), popisující metaverzum. V Japonsku zase získaly popularitu příběhy z prostředí tzv. isekai, kde hrdinové vstupují do jiného, často herního světa – typickým příkladem je série ".hack//" či později "Sword Art Online".

Termín LitRPG se však poprvé masově prosadil v Rusku. Zdejší autoři, jako například Dmitrij Rus (série Play to Live) nebo Vasilij Mahaněnko (Cesta šamana), začali systematicky psát romány, které přímo využívají herní mechaniky – zkušenostní body, úrovně, inventáře a statistiky. Tyto knihy se staly natolik populární, že inspirovaly desítky dalších autorů po celém světě.

Definice a základní principy LitRPG

LitRPG je žánr, který spojuje prvky fantasy nebo science fiction s mechanikou role-playing her (RPG). Typicky se v něm objevují tyto charakteristické rysy:

Existence herního systému – svět románu funguje podle pravidel hry: postavy mají úrovně, dovednosti, statistiky či inventář.

Zkušenostní růst hrdiny – protagonista se vyvíjí v souladu s herní logikou, často vidíme jeho „levelování“.

Virtuální nebo alternativní realita – děj se může odehrávat uvnitř simulace, VR hry nebo v reálném světě, který funguje podle herních principů.

Metatextový prvek – čtenář je často vědomě zapojen do herního procesu, může chápat mechaniku a chápat „svět jako hru“.

Důraz na strategii a systém – příběh často obsahuje detaily o výběru dovedností, optimalizaci postavy nebo plnění úkolů, což odlišuje LitRPG od klasického fantasy.

Motivy a témata: Virtuální hrdinství a hranice reality

LitRPG není jen o herních statistikách. Pod jeho povrchem se skrývá řada filozofických i společenských témat:

Identita a existence – Kde končí „já“, pokud mohu žít jiný život ve virtuálním světě?

Etika hraní – Jaké důsledky má svoboda bez následků?

Únik vs. realita – Mnoho protagonistů utíká do herního světa, který jim umožňuje být někým jiným.

Společenství a spolupráce – Online svět je často metaforou lidské propojenosti, přátelství i rivality.

LitRPG tak může být čteno dvojím způsobem – jako zábavná hra s pravidly i jako reflexe moderní digitální společnosti.

Hrdina v LitRPG: Od hráče k tvůrci světa

Na rozdíl od klasických fantasy hrdinů, kteří bývají vyvoleni osudem, je typický LitRPG protagonista „obyčejný hráč“, který se do světa dostává dobrovolně nebo náhodou. Často jde o postavu, která využívá své hráčské zkušenosti k přežití a rozvoji. Tento hrdina se učí chápat logiku systému – a postupně ho může i překonat. V některých příbězích se dokonce stává tvůrcem nového herního světa, čímž se téma „hraní“ mění v téma tvorby reality.

Styl a jazyk LitRPG

LitRPG kombinuje epičnost fantasy s technickým jazykem herních rozhraní. V textu se často objevují zápisy připomínající systémové hlášky či tabulky:

„Získal jsi 150 zkušeností.“ „Dovednost Kování se zvýšila na úroveň 3.“

Takové prvky dávají čtenáři pocit, že je součástí hry. Zároveň však představují výzvu pro literární formu – autor musí udržet vyprávění srozumitelné, aniž by se utopil v číslech a statistikách.

Dobré LitRPG proto spojuje dvě roviny: mechanickou (herní) a emoční (příběhovou). Pokud autor dokáže, aby čtenář prožíval napětí i radost z postupu stejně jako hráč, žánr funguje naplno.

Současná podoba a rozšíření žánru

LitRPG se dnes rozšířilo po celém světě. V USA získaly popularitu série jako "Ready Player One" od Ernesta Clinea či "Awaken Online" od Travise Bagwella. V Asii převažuje zmíněný proud isekai, kde je propojení s herním světem ještě těsnější. V Rusku a východní Evropě se LitRPG vyvinulo do svébytné podoby s důrazem na systematičnost a realismus virtuálního světa.

S rozvojem technologií, VR a umělé inteligence se žánr posouvá dál – čtenáři dnes hledají příběhy, které se zamýšlejí nad tím, jak může být hranice mezi hrou a skutečností zcela zrušena.

Kritika a výzvy žánru

Ačkoli má LitRPG silnou fanouškovskou základnu, není bez kritiků. Odpůrci namítají, že některé texty sklouzávají k opakování herních klišé, příběhy jsou mechanické a postrádají hloubku. Jiní upozorňují, že přehnané využívání herní terminologie může být pro nehráče nesrozumitelné.

Na druhé straně však obhájci tvrdí, že LitRPG je nový literární jazyk, který reflektuje způsob, jakým dnešní generace myslí, komunikuje a prožívá svět – prostřednictvím interakce, systému a volby.

Budoucnost LitRPG: Od čtení k prožívání

Budoucnost žánru může směřovat k ještě větší interaktivitě. Již nyní vznikají multimediální projekty, které kombinují román s online hrou či virtuálním prostředím, kde čtenář může sám vstoupit do děje. S rozvojem umělé inteligence a personalizovaného vyprávění se může stát, že LitRPG přeroste hranice knihy – čtenář nebude pouze číst o hrdinovi, ale sám se jím stane.

Tím se literární zážitek promění z pasivního do aktivního: příběh se bude vyvíjet podle rozhodnutí čtenáře. Takový směr by mohl být logickým vyústěním celé digitální kultury.

Seznam knih/autorů které čtu, nebo jsem četl a mohu doporučit:

Dmitrij Rus - Hraju, abych žil - zde mi chybí poslední kniha Finále, ale byl to první autor, kterého jsem četl

Vasilij Mahaněnko - Cesta Šamana - tato série mě hodně bavila

Alexej Osadčuk - Mirror world

Michael Atamanov - Ohýbač reality

Pavel Korněv - Pouť mrtvého

Vojtěch Hlavenka - Kód Mýtina - dílo českého autora

Seznam knih, které se chystám přečíst:

Zuzana Strachotová - HEX bažina - na tu se chystám jako první, protože českých autorů je jako šafránu